SVÁTOST MANŽELSTVÍ
Udílení svátosti manželství ve farnosti
Před svatbou v dostatečném předstihu alespoň půl roku kontaktujte duchovního správce farnosti osobně v úředních hodinách nebo i jindy podle telefonické domluvy, či emailu
(viz. rubrika Kontakt).
Přineste s sebou:
- občanské průkazy
- potvrzení o křtu u pokřtěných (alespoň jedna strana musí být katolická)
Před uzavřením sňatku bývá na faře příprava v počtu čtyř setkání:
1. setkání: téma víra (co jako křesťané věříme a komu)
2. setkání: téma desatero (jak podle víry žijeme)
3. setkání: téma o svátostech (jak víru slavíme a jak ji posilujeme)
4. setkání: v kostele se probere obřad samotného sňatku
Po absolvování této přípravy se již nemusí absolvovat později příprava na křest dětí.Udělá se jenom zápis a případně rozebere pokrok v duchovním životě.
Zároveň snoubenci absolvují přípravu na centru pro rodinu v Pavlovicích u Přerova, nebo jiném rodinném centru, které připravuje na manželství. Kurz v Pavlovicích nabízí snoubencům základní orientaci v psychologii vztahů mezi mužem a ženou, osvojení si základních komunikačních pravidel a uvědomění si možných těžkostí a krizí ve vztahu. Lektory těchto kurzů jsou manželské páry, které prošly speciálním vzděláváním a mají zkušenosti s vedením skupiny. Kurz probíhá několikrát ročně buď individuálně nebo ve skupině 2-5 párů. Jde obvykle o 4 interaktivní setkání s tématy:
1. setkání: budování zdravého manželství
2. setkání: komunikace a odpuštění
3. setkání: potřeby muže a ženy
4. setkání: sexualita v manželství
Kontakt na Centrum pro rodinu Pavlovice:
Hana Školoudová, mobil: 731 604 120, email: mcraj@seznam.cz
Bc. Petr Školoud, mobil: 739 245 905, email: rodiny.prerov@seznam.cz
Nauka o svátosti manželství
Čerpáno z Katechismu katolické církve, oficiálního dokumentu nauky všeobecné církve, kde různá vyjádření jsou lepší orientaci očíslována, zkratka KKC. Dále z Youcatu, Katechismu katolické církve pro mladé, zkratka Youc a z Kompendia katechismu katolické církve, shrnutí učení katechismu, zkratka Kompendium KKC.
V textu jsou také biblické citace nebo jejich parafráze, označeny v závorce zkratkami biblických knih, za nimiž je číslo kapitoly dané biblické knihy a za ní číslo verše této kapitoly, pro snazší orientaci v Bibli.
Manželský svazek, kterým muž a žena mezi sebou vytvářejí nejvnitřnější společenství celého života, zaměřené svou přirozenou povahou na prospěch manželů a na zplození a výchovu dětí, je mezi pokřtěnými povýšen Ježíšem Kristem na svátost (KKC 1601).
Sám Bůh je původcem manželství. Povolání k manželství je vepsáno do samé přirozenosti muže a ženy, jak vyšli z rukou Stvořitele. Šťastný život člověka i společnosti těsně souvisí s dobrým stavem manželského a rodinného společenství (Srov. KKC 1603). Bůh, který člověka stvořil z lásky, jej také k lásce povolal; to je základní a vrozené povolání každé lidské bytosti. Protože Bůh člověka stvořil jako muže a ženu, jejich vzájemná láska se stává obrazem lásky, kterou Bůh miluje člověka. A tato láska, které Bůh žehná, je dobrá a určena k tomu, aby byla plodná a uskutečňovala se ve společném díle ochrany stvoření (Srov. 1604).
"Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem" (Gn 2,24). Nepomíjivá jednota dvou existencí ukazuje na plán Stvořitele. "Už tedy nejsou dva, ale jeden" (Mt 19,6) (Srov. KKC 1605).
Každý člověk zakouší zlo kolem sebe i v sobě. Tato zkušenost se projevuje i ve vztazích mezi mužem a ženou. Odedávna bylo jejich spojení ohrožováno nesvorností, vládychtivostí, nevěrností, žárlivostí a spory, jež mohly dojít až k nenávisti a rozchodu. Toto nevyplývá z přirozenosti muže a ženy, ale ze hříchu. První hřích lidí, měl za následek přerušení styků s Bohem a jako první důsledek zlom v pokřivení vztahů mezi lidmi, jejich vzájemná přitažlivost, dar Stvořitele se stala vládou chtivost a nadvlády nad sebou. Aby se rány hříchu mohly uzdravit, muž i žena mají zapotřebí milosti (pomoc Boží).
Instituce manželství se v dějinách Starého zákona postupně vyvíjela. I když nebylo výslovně odmítnuto mnohoženství patriarchů a králů, zákon Mojžíšův ochraňoval ženu proti svévolné vládě muže, i když nesl podle vyjádření Ježíše stopy "tvrdosti lidského srdce", kvůli níž dovolil Mojžíš zapudit ženu (Dt 24,1) (Srov. KKC 1610-1611).
Ježíš ve svých kázáních jednoznačně učil, jaký je původní smysl spojení muže a ženy. Manželské spojení muže a ženy je nerozlučitelné, protože je spojil sám Bůh. "Co Bůh spojil, člověk nerozlučuji"(Mt 19,6). Obnovil původní řád stvoření, rozvrácený hříchem, sám dal lidem sílu a milost žít manželství v novém duchu Božího království. Milost žít manželství je ovocem Kristova kříže, který předtím zapřel sám sebe a vzal svůj kříž za nás (Srov. 1614-1615).
Celý křesťanský život nese znamení manželské lásky Krista a církve (Ef 5,31-32). Křest se tak stává jakousi svatební lázní a eucharistie je svatební hostinou. Křesťanské manželství se tak stává účinným znamením, svátostí smlouvy mezi Kristem a církví (Srov. KKC 1617).
Dva katoličtí věřící uzavírají manželství obvykle během mše svaté. V eucharistii se uskutečňuje památka smlouvy, kterou se Kristus navždy spojil se svou církví, svou milovanou nevěstou. Je tedy vhodné, aby novomanželé zpečetili svůj souhlas odevzdat se jeden druhému obětí svých životů, že ji spojí s Kristovou obětí za církev zpřítomněnou v eucharistické oběti a přijmou eucharistii, aby přijímáním těla Kristova byli jedno tělo v Kristu (Srov. KKC 1624).
Svátost si udělují snoubenci jako služebníci Kristovy milosti tím, že před církví vyjádří svůj souhlas (Srov. KKC 1623). Souhlas si udělují těmito slovy: Já (N) odevzdávám se tobě (N) a přijímám tě za manželku (manžela). Slibuji, že ti zachovám lásku, úctu a věrnost, že tě nikdy neopustím a že s tebou ponesu všechno dobré i zlé až do smrti. K tomu ať mi dopomáhá Bůh.
Aby souhlas byl svobodným a odpovědným úkonem, má zásadní důležitost příprava na manželství (Srov. KKC 1632).
K uzavření sňatku s nekatolíkem nebo nekřesťanem je potřeba dovolení biskupa za podmínky, že katolické straně nebude bránit ve vyznávání víry a náboženské výchově dětí v katolické víře (Srov. KKC 1635).
Rodina se nazývá domácí církví. Rodiče mají být slovem i příkladem prvními hlasateli víry pro své děti. Rodina je první školou křesťanského života a školou bohatěji rozvinutého lidství. Zde se učí vytrvalosti v práci i radosti z ní, učí se bratrské lásce, velkodušně odpouštět a uctívat Boha modlitbou a obětí vlastního života (Srov. KKC 1656-1657).
Svátost manželství z pohledu církevního práva:
Čerpáno z knihy Kodex kanonického práva, knihy vyjádřených práv, povinností a dalších právních směrnic v církvi, kde jednotlivé zákony - kánony mají svá čísla a dělení kánonu je vyjádřeno paragrafy.
Kán. 1056: Podstatnými vlastnostmi manželství je jednota a nerozlučitelnost...
Kán. 1057 - § 1: Manželství je vytvářeno souhlasem stran zákonně projeveným mezi osobami
právně způsobilými...
- § 2: Souhlas je úkon vůle, jímž se muž a žena sami sobě navzájem
neodvolatelnou dohodou odevzdávají a přijímají za účelem vytvoření manželství
Kán. 1065 - § 1: Katolíci, kteří nepřijali svátost biřmování, přijmou ji před uzavřením
manželství...
- § 2: ...velmi se doporučuje, aby snoubenci přijali svátost smíření a eucharistii
Kán. 1124: Bez výslovného dovolení příslušného představeného je zakázáno manželství mezi
dvěma pokřtěnými..., z nichž jedna je pokřtěna v katolické církvi...a druhá patří do
jiné církve nebo církevní společnosti, která není v plném společenství s katolickou
církví.
Kán. 1125: Toto dovolení může udělit ordinář, jestliže je pro ně spravedlivý a rozumný důvod.
Udělí je až po splnění následujících podmínek:
1. Katolické strana prohlásí, že je připravena chránit se nebezpečí odpadu od víry a
poskytne upřímný příslib, že se bude snažit, aby všechny děti byly pokřtěny a
vychovány v katolické církvi;
2. o těchto příslibech katolické strany se včas uvědomí druhá strana tak, že bude
známo, že si je opravdu vědoma příslibů a povinností katolické strany;
3. obě strany se poučí o účelu a podstatných vlastnostech manželství, které žádný
z uzavírajících nesmí vyloučit.
O svátosti manželství na: https://www.liturgie.cz/svatba/