70 let od ukončení 2. světové války

opis z farní kroniky str. 29- 32

Druhá světová válka 1939 - 1945 (zapsáno dodatečně)

Po schůzce zástupců Anglie a Francie s Adolfem Hitlerem říšským kancléřem Německým byl československý lid všemi zrazen a opuštěn a náš český národ vydán na pospas Němcům. Pan president Beneš, vůdce lidové strany Monsignore prelát Dr. Šrámek a jiní političtí vůdcové odletěli do exilu do Anglie a odtud řídili osudy naší drahé vlasti. Byl zřízen tzv. Protektorát a nastala hrůzovláda, která po atentátu a po smrti Němce Heydricha, generála policie dosáhla svého vrcholu. Byl to zloduch a krvelačná šelma. Popravy a strašná persekuce českých lidí dosáhly za Heydricha vrcholu.

Nebylo divu, že se našli odvážní čeští lidé a podařilo se jim tuto německou bestii zprovodit se světa. Netušili, že to bude mít tak strašnou odezvu. Po smrti Heydrichově byl ustanoven zastupujícím protektorem generál SS Kurt Daluege. Nastala ještě horší persekuce a vraždění. Na 30.000 českých lidí bylo pozatýkáno a popravováno v koncentračních táborech, umírali v plynových komorách, celé vesnice jako Lidice vyvražděny a rozkopány. Pomahačem protektora byl pověstný Karl Herman Frank, státní tajemník a říšský ministr.

V lednu 1945 obsadila Troubky německá letecká posádka, kolem kostela a fary rozbili němečtí vojáci své dílny a správkárny pro letecké potřeby. Ve faře v prvním poschodí se ubytovali němečtí důstojníci a toto obsazení trvalo až do 7. května 1945. Farář a jeho hospodyně prožívali po celou dobu pobytu německých důstojníků ve faře pravá muka. Denně přicházeli opilí a to v 11 hod., v 1., v 2. a 3., ubohá hospodyně musela každému zvlášť otvírat a jelikož v roce 1939 za krutých mrazů splachové zařízení v záchodech popraskalo, musela ubohá hospodyně denně čistiti záchod a nosit denně 8 - 10 kýblů vody až ze studně p. Stýbla.

Zdejší škola byla úplně obsazena německými vojáky a vyučovalo se po ½ hodině týdně v každé třídě v hostinci paní Skřenkové na Loučkách.

Teprv v květnu udeřila hodina osvobození. Den ze dne se fronta Rusů Němce už od Stalingradu pronásledujících blížila. U německých vojáků se vzmáhal neklid. Již v dubnu ruská vojska překročila hranice země Moravy a to jak u Hodonína, tak také na Ostravsku. Němci vedou už jen defensivní válku, jak kdyby čekali, že by u spojenců mohlo dojít k roztržce, z níž by mohli těžit. Vojáci v Troubkách naposledy oslavují ve dvoře ve škole narozeniny "vůdce" Adolfa Hitlera. Ještě stále slibují věrnost vůdci, i když kruh spojeneckého vojska pevněji a pevněji se svírá kolem Berlína a vůdcova stanu. Občanstvo a žáci tentokrát již neoslavují našeho tyrana a vraha a neučí se již němčině. Všichni čekáme osvobození, neboť víme, že s rychlostí ústupu německých vojsk se blíží den našeho osvobození.

Koncem dubna vojáci skládají, balí a připravují se k odchodu.

1. květen 1945

Přišel 1. květen 1945, den Královny Máje.

Od rána byla obloha modrá a nějak volně se nám v noci bez německé ochrany spalo. Všichni jsme si oddechli a probouzeli jsme se v krásné květnové sváteční náladě. Ale netrvala dlouho. O 6. hodině ranní zastavují se před školou jiná německá vojenská auta a vojáci obsazují přízemí školy.

Byl to proviantní oddíl. Po celý den vydávaly se vojenským frontovým jednotkám různé potraviny, části oděvu, obuvi a.t.d. Toho dne stála již fronta u Vyškova, před Kroměříží a před Bystřicí pod Hostýnem. V Přerově vyvěšovány národní vlajky a prapory.

Čeští občané odzbrojovali vojáky a obsadili křižovatky. Neobyčejný ruch a nadšení zvyšovalo sváteční náladu. Německé vojsko v kasárnách a německý okresní komisař Dr. Kraus byli by se vzdali českým vlastencům, ale z jejich vyšších míst jim byl sdělen stav věci: "Německá armáda nekapituluje a bojuje se dál." Vojsko v kasárnách a gestapo začalo obnovovat pořádek. Bylo zatčeno 30 rukojmí z nichž 21 odvlečeno do Olomouce a tam na Lazcích v poli bestiálně umučeno. Vojáci z Troubek o 8. h večer rychle odjeli směrem k Brodku.

2. květen 1945

2. května přijel do Troubek jiný oddíl německých vojáků "Sturmabteilung" (frontový oddíl) a obsadil celou školní budovu. Tou dobou byla již fronta u Kojetína, Ivaně a Lobodic. Z naší školy nastupovali němečtí vojáci na frontu u Tovačova. K zajištění klidu v obci zajistili si v obci 6 rukojmí, kteří se namátkou objevili vojákům venku na silnici. Byli zavření ve škole a hlídáni vojínem. Ve školní budově ve dvoře a v zahradě měli na autech děla v palebném postavení a připravená k palbě. V Roketské ulici byla baterie děl (4 vedle sebe), která ostřelovala obec Klopotovice u Tovačova. Tato obec byla evakuována a několikrát vyměnila ruské a německé majitele. Byla vypálena a zpustošena.

Okolí Troubek bylo zabezpečeno vojskem, mosty hlídány. Místní vojáci věděli již o kapitulaci německých armád v Rakousku a Německu, veřejně reptali, že jenom oni mají ještě na Moravě bojovat. To působilo velmi na jejich morálku, kdysi tak vychvalovanou. Z místní posádky denně desertovalo 6 - 15 mužů. Místní farář sám dal 1 německému duchovnímu a 2 klášterním bratrům dobrou radu a poslal je k OO. kapucínům do Olomouce, kde se také zachránili. Z Troubek odešli již v civilním obleku.

7. květen 1945

7. května přesně o 12 hodině půlnoční a za velké tmy vojsko z Troubek odjelo. Poslední ze školy odcházel velitel - major - se sklopenou hlavou, bez pozdravu, pln hanby a studu, tak se to alespoň zdálo. Vojsko odjíždělo k Zavadilce a po silnici k Citovu a dále k Olomouci.

8. květen 1945

V časných hodinách ranních dne 8. května 1945 ozvaly se v Troubkách prudké detonace. To Němci na svém ústupu vyhodili železobetonové mosty mezi Troubkami a Tovačovem. Byl to jejich poslední pozdrav a poděkování za 4 a ½ měsíční pobyt v Troubkách. Až na několik popraskaných okenních tabulí Troubky jako zázrakem vyvázly bez jakékoli pohromy dík mocné ochraně Matičky Boží Svatokopecké, k níž jsme se po celou válku utíkali a Jí zasvětili.

17. květen 1945

(Pozn. 17. května 1945 se v Troubkách konal pohřeb účastníka přerovského povstání četnického strážmistra Františka Vitáska, popraveného 2. května 1945 v Olomouci-Lazcích. Národní slavnost osvobození republiky byla uspořádána v pondělí svatodušní 21. května za účasti roty sovětských vojáků. 22. května bylo slavnostně zahájeno vyučování ve škole. 24. června 1945 se v kostele konala smuteční tryzna k uctění památky padlých a umučených. Zúčastnila se jí spousta občanů a všichni žáci školy se svými učiteli.)

1940

V roce 1940 byla založena Farní Charita (zrušena ONV Přerov v přeznu 1948).

1941

30. listopadu 1941 byla protektorátními úřady zastavena činnost Orla.

1942

27. března 1942 byly k válečným účelům odebrány z farního kostela zvony Markéty, Cyril a Metoděj

28. března 1942 zvon Martin z kaple v Henčlově.